This is a person to person relationship

Do you know that feeling being in a fandom? Fandom, which is rather something like family for you? Well, that's Mendes Army for me. I've been part of this unbelievable group for 3 years and like every girl or boy from us, I've always wanted to meet Shawn Mendes. Boy, who changed my life and gave me faith in myself and my dreams. I was the happiest person in the whole world when I got a ticket to his concert of the Illuminate world tour in Vienna. But I couldn't afford the VIP ones so I was "just" on the concert (no Q&A and ofcourse no M&G), however I was really grateful and I cried during the whole show.

Anyway, miracles happen, so a few days before my dream came true (see Shawn Mendes live) I saw one post on Facebook. The post was from one girl, who was going to meet Shawn. She had an idea that fans could write a letter for him and she'll create something like a book with this messages. So I decided, about two hours before deadline that I'll try to write something. And so I did. Later she gave the book to him and I hope that one day, he'll read it and take a moment to think about my words...

Hey.. I don't know how I can start because there're so many things that I want to tell you.. Maybe that I'm a little 16 years old girl from Czech Republic, who you've changed her life. I think it's just unbelievable. I heard about you for the first time at the middle of 2014 and now you are there. In Vienna with million beloved fans all over the world.

A year earlier I thought you are my perfect future husband and love of my life. Crazy, right? Now you are my inspiration, motivation, reason why I wake up at 5 AM (because of your new song) no matter if I'm tired, sick or dead. Honestly? I can't imagine my life without you. Maybe sometimes I still hope for our perfect relationship in Canada, but that'll be our little secret, ok?

And another fact is that I'm totally in love with Canada, because of natur, ice-hockey, culture etc. for about 4 years and I have always wanted to visit this beautiful country. So when I found out you are Canadian I was for 150% sure that Canada'll have some special meaning for the rest of my life and I have to go there one day.

It's funny how my wishes are changing. When you released Stitches, my brain was nonstop thinking about our possible future (how I said, you were a perfect future husband). Now, my one and only wish is tell you all my feelings, which I have because of your fantastic music and hug you because, why not? You've really changed my life, in a good way, ofcourse.

I believe that I can meet you one day (in your maroon hoodie, which you apparently burnt) and tell it you face to face. But it's crazy unlikely because there're million people like me..

How you are saying " When you wake up,  your whole world's flipped, it's just different and you know you gotta go with it. And that's just simply growing up and not see it in a negative way. You have to see it as its been given to you. I mean as much as times can be crazy, you're gonna feel like that's where you're supposed to be. You're not going to feel out of place anymore. You're going to feel like that's where you were meant to be. You don't have to pretend that it's easy all the time,  you just let it go and grow with it and you can't hold on to the old you or the old this or the old that, because you know you change. And it's not changing in a bad way it's just changing because that's what happens in life. You grow up,  everyone moves on, you're just learning.  You stay true to yourself. Changing isn't a bad thing, it never was,  but at the end of the day, you know, you're the same person and where your heart is, that doesn't change." This is a perfect truth. When I heard it for the first time I was just paralyzed and I was sitting with an open mouth. Yeah, I really was. Especially with the part "You're going to feel like that's where you were meant to be." I reliazed that it was for me just a random click on the video where one girl was talking about her favourite songs and Life of the party was one of them. At this moment I felt like I finally found what I was looking for all the time. Something what can change my day from total night mare to "I know I gotta go with it" with Understand in my headphones.

Shawn, you opended my eyes and you gave me faith in myself, my dreams and wishes. And I can't say how much I appreciate it.

I think you don't even know how many people you've changed. And it could be hard sometimes with haters or when you're on tour for a while without your family. But when you fall asleep just remember that you and your Mendes Army lay under the same stars (even when it's night in Canada and morning in Europe). If something happend you know we're there for you. At any time, in every country, forever.

Btw. I may meet you on the airplane and see your "hair outta control"... 

xoxo

Love you, @evahrdlickova

Cesta do nového světa IV. (Switzerland 2k16)

Den IV. : Věděla jsem, že poslední den našeho pobytu bude o něco náročnější - jak už kvůli mé rychlosti při balení, tak "oblibě" ve vstávání, kterou oplýval celý náš pokoj. :D Ale ani ve snu by mě nenapadlo, že i když máme před sebou několikahodinovou cestu zpátky do Čech, tak toho ještě stihneme tolik zažít.. Nové objevování jsme započali v Solothurnu - místě, kde zemřel rakouský a americký spisovatel Charles Sealsfield (také chvíli působil v Popicích u Znojma). Zde jsme opět, jako v Bernu viděli tamní orloj (a zase se budu opakovat, ale Praha je zkrátka Praha :D ).

 

orloj v Solothurnu

Dále jsme navštívili dva zdejší kostely, kdy v jednom jsme byli svědky závěru mše.

solothurnský kostel I.

solothurnský kostel II.

solothurnský kostel II.

Poté jsme se přesunuli na Rýnské vodopády, které by se s těmi Niagárskými klidně mohly srovnávat. Jako správní "čecháčci" jsme za poloviční cenu využili dopravu přímo na malý skalnatý útes. Loďka nás zavezla na místo, na kterém jste si připadali jako součást toho všeho. Toho úžasnýho, nepopsatelnýho (jako asi všechno ve Švýcarsku), dokonalýho, ale hlavně toho, v čem (až na zábradlí , díky kterému jsme nebyli součást vodopádů doopravdy :D ) nemá prsty člověk. Zkrátka důkaz, že příroda si vždycky poradí sama, ať už jí v průtoku řeky brání malej kamínek, nebo rovnou skály (a nebojím se následujícího označení) "jako kráva" :))

Už při příchodu nám bylo jasné, že toto bude stát za to :)

Rýnské vodopády I

Rýnské vodády II

Zpětně si říkám, že rozhodnutí se pro tento způsob dopravy
mě muselo stát spoustu odvahy :D

A zhruba tady někde Vám dojdou slova...

Po lehkém osvěžení v podobě kapek vody padajících bezhlavě ze skály dolů byla naší další zastávkou všem jistě dobře známá Kostnice. Místo, které je nedílnou součástí jak naší, české, tak světové historie. Místo, jenž je synonymem pro církevního reformátora, Mistra Jana Husa. Navštívili jsme jemu věnované muzeum (kde se bohužel nesmělo fotit) s připravenými úkoly, díky kterým jsme se o něm dozvěděli o něco více, než ve školních lavicích, kostel, kde byl údajně odsouzen (nebo spíše byl vyřknut jeho trest), prohlédli jsme si památník vytvořený českými studenty na počest výročí 600 let od jeho upálení a nakonec samozřejmě i místo, kde se vše událo.

Muzeum Mistra Jana Husa

 

Zmiňovaný kostel :)

Památník vytvořený českými ručičkami

Místo upálení

Po tomto troufám si říct silném zážitku pokračovala naše cesta k Bodamskému jezeru. Tam jsme navštívili květinový ostrov Mainau. Opět krásný pohled na všechny ty záhony plné nejrůznějsích druhů kytek a rostlin. Člověk ani nevěděl, jestli se má dřív koukat na tulipány, neobvyklé keře, nebo pozorovat na protějším břehu tyčící se vrcholky zasněžených alp... Na ostrově jsme objevili i motýlí dům, kde jsem si připadala jak v oblíbené písničce mojí malé sestřenice od Dády Patrasové "Chytila jsem na pasece motýla..." Bylo to neskutečné. Kamkoli jsme se otočili, třepetalo tam různobarevnými křidélky nějaké to stvoření. Ať už byste v tu chvíli měli jakoukoli náladu, garantuju Vám, že tohle by ji zvedlo o 1000% :) Taky by tomu ale napomohl čerstvý vzduch a všudypřítomné "květinové sošky a obrazce". A jako bonus se Vám dostane pohledu na jeden z nejromantičtějších západů Slunce odrážející se na hladině jezera...

V pozadí tyčící se Alpy

A toto Vás vítá už pár metrů od vchodu :)

Jeden z mnoha pohledů na plné záhony :)

A přichází hra zvaná
"Zkus mě vyfotit, než ti uletím" :)

Pro jistotu jsou tu ale menší vychytávky,
aby se Vám opravdu nějaký ten snímek podařil :))

Pokus o uměleckou fotku :D

Výhled jako z královské zahrady... :)

A taková pohádkově královská kašna :)

Tomu všemu nemůže chybět ani stavbička,
mně osobně připomínající obydlí Rapunzel :)

Další "soška" :)

Jako živá... :))

Jak jinak by se s Vámi měl tento ostrov rozloučit, než tímto pohledem?

Pak následovala několika hodinová cesta domů a i přesto, že jsem naspala něco okolo 3 hodin jsme byla po příjezdu plná energie, ale hlavně zážitků a nových zkušeností, za které jsem nesmírně vděčná! :)

Tak, a to bylo shrnutí mé cesty do Švýcarska. Nezapomenutelné dovolené, která byla jen důkazem, že všechny školní akce nemusí být jen způsob, jak se legálně ulít z vyučování.. :D Nikdy na tento týden nezapomenu, a i když se od té doby hodně změnilo - třeba bych některé dny popsala jinak, něco si nechala pro sebe a u něčeho se naopak více rozepsala, tak bych nic neměnila. Bylo to úžasný, skvělý, a vlastně bych tady mohla použít všechny možný superlativy, který jen existují, a stejně by to nebylo dostatečný označení toho všeho... :) Zkrátka, abyste věděli, jak moc jedinečný to bylo, musíte se tam jet podívat taky. :) Vidět ty nádhery na vlastní oči a uvědomit si, že proto, abychom to zažili nemusíme vydělávat miliony, ani jezdit bůhví kolik tisíc kilometrů...

Děkuju Vám, že i přes značnou nepravidelnost článků jste nad touto sérií nezanevřeli a snad Vás to i inspirovalo k nějaké té cestě, dovolené či jen malému výletu někam mimo město, mimo starosti a zajetý stereotyp.. :) Mějte se krásně!