Palachovo upálení byla neuvážená hloupost.
Loni jsme si připomněli už padesát let od upálení Jana Palacha. 16. ledna 1969 vzplála na Václavském náměstí první pochodeň na protest proti cenzuře a okupaci Československa. Mělo to smysl? Probudilo to československý národ, aby dal konečně najevo svůj nesouhlas? Nebo bylo Palachovo upálení neuvážená hloupost?
Dle mého byl jeho čin rozhodně opodstatněný.
Sice to trvalo dvacet let, ale Palachovo počínání mělo přece jen podíl na pádu komunistického režimu. “V souvislosti s připomínáním Palachovy oběti propukaly nepokoje, které vyvrcholily v roce 1989 a staly se předzvěstí pádu komunismu. Při protestních akcích
bylo tehdy zatčeno až 1 400 osob.” [1] Palachova oběť tak skutečně probudila Čechy z komunistické letargie.
Myslím si, že to, co Jan Palach udělal má dopad i na naši generaci. Více si dokážeme představit, jaká tehdy byla doba, když bylo několik lidí schopných položit vlastní život za to, aby upozornili na to, co se děje. Žít s všudypřítomnou cenzurou a s tím, že by se k nám dostávaly jen ty zprávy, které se hodí režimu? S tím přece bylo zapotřebí něco udělat a my si teď můžeme akorát vážit toho, že se tehdy našel někdo, kdo bojoval pro nás, za lepší budoucnost.
Na druhou stranu, když se teď zeptám své babičky, která tehdy studovala druhým rokem na vysoké škole v Brně, jaké to bylo, když se Palach upálil, odpoví mi, že to skoro ani nezaregistrovala. Na kolejích sice byly vylepené nějaké letáčky a pár studentů, kteří ho znali osobně to sice prožívalo, ale pro většinu to “nic neznamenalo”, neovlivnilo je to. A proč si myslíte, že to tak bylo? Ano, kdyby komunisté zveřejnili dopis Jana Palacha, který po sobě zanechal na místě upálení, bylo by dle mého názoru vše jinak.Opět se zde promítá jeden z důvodů počínání “první pochodně” (a později i několika dalších), cenzura.
Dalším protiargumentem by mohlo být to, že přece existuje mnoho jiných, bezpečnějších forem protestu. To bezpochyby ano, ale měl by jiný protest takový dopad? Jak jsem již zmiňovala ve třetím odstavci - dělaly by se snad protestní akce jako vzpomínka na kluka, co třeba lepil plakáty? Nebo křičel antikomunistická hesla na ulici? To asi ne. Palach se nejspíš inspiroval od vietnamského buddhistického mnicha Thich Quanga Duce. “Chtěl tak přimět jihovietnamský režim, aby zastavil perzekuci buddhistů. Drastickou formou protestu se
později inspirovala řada „pochodní“ ve východním bloku.” [2] Palach tehdy nebyl jediný, kdo tuto cestu zvolil. Mj. Jan Zajíc, Josef Hlavatý, Ryszard Siwiec, Evžen Plocek nebo Sándor Bauer.
Jak už jsem zmínila ve druhém odstavci, myslím, že upálení Jana Palacha nebyla neuvážená hloupost. To, že největší dopad to mělo až o dvacet let později přece nic nemění na tom, že to smysl mělo a že to pozitivně ovlivnilo i svět, ve kterém žijeme nyní. A to, že mohl protestovat jiným způsobem je sice pravda, ale o tom, zdali by to mělo stejný dopad můžeme jen spekulovat. Jak sám Palach řekl v nahraném rozhovoru s psychiatričkou Zdenkou Kmuníčkovou ze dne 17. ledna 1969: “Člověk musí bojovat proti tomu zlu, na které právě stačí.” Nebýt něj, bůhví, v jakých podmínkách bychom žili.
____________________________________________________________________
[1] Autor: ABE, 14.1. 2019. Jan Palach: Upálení, čtyři poslední dopisy a dva hroby | info.cz. Info.cz - Česko, svět, politika, zpravodajství, analýzy, události, byznys [online]. Copyright ©
2001 [cit. 12.03.2019]. Dostupné z: https://www.info.cz/jan-palach-upaleni-hrob-film
[2] Autor: Robert Oppelt, 19.1. 2019. Být světlem pro jiné. Proti režimu se upalovali mniši, studenti i komunisté | idnes.cz [online]. Copyright © 2019 MAFRA, a.s. [cit. 12.03.2019].
Dostupné z: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/upaleni-sebeupaleni-protest-jan-palach-jan-zajic-sandor-bauer-ryszard-siwiec-sovetsky-rezim-thich-qu.A190116_451134_domaci_elka
Žádné komentáře:
Okomentovat